Ionizace ovlivňuje každý náš nádech a my o ní víme tak málo

Na ničem se lidstvo nedokáže shodnout tak dobře jako na potřebě dýchat čerstvý vzduch. Ten často označujeme za vzduch „plný kyslíku“. Za tento pocit čerstvosti je odpovědná právě koncentrace vzdušných iontů, kterou jinak nazýváme také jako ionizaci či elektroiontové mikroklima.

Ionizaci sice okem nepostřehneme, ale dochází k ní bez přestávky všude kolem nás. Vzduch totiž obsahuje určitá kvanta elektřiny ve formě iontů, jejichž poměr se neustále mění v závislosti na prostředí. Proto je důležité rozlišovat ionty kladné a záporné.

Anionty vs. kationty

Kladné ionty (tzv. kationty), kterými jsou v přírodě částice dusíku, nalezneme zejména ve velkých městech v podobě smogu, prachu, kouře a jiných toxických látek. Říká se, že myslet pozitivně je potřeba, to však neplatí pro pozitivní náboj, tomu je totiž lepší se vyhnout.

Kationty jsou z chemického hlediska považovány za těžké, jelikož jsou tvořeny shluky až tisíců molekul, naproti tomu, záporné ionty (tzv. anionty), které si můžeme představit jako částice kyslíku nebo vodní páry, jsou velmi lehké, jedná se totiž o shluky 10–30 molekul plynu. S anionty se setkáváme zejména v divoké a člověkem netknuté přírodě. Ve vysoké koncentraci se také vyskytují například po bouřce, na pobřeží moře, v lese, u vodopádů či na vrcholcích skalisek a hor. Tím se vysvětluje, proč se nám venku v přírodě tak dobře dýchá.
Záporné ionty jsou důležité pro naši duševní i fyzickou pohodu, jsou totiž schopny ovlivnit pružnost dýchacích cest, zlepšují funkci štítné žlázy, urychlují hojení ran, snižují svalové napětí a pomáhají také v boji s poruchám spánku.

Přirozená ionizace

Na naší planetě nenajdeme místo, které by bylo elektricky neutrální. Ionizaci ovlivňuje teplota i vlhkost vzduchu, dále atmosférický tlak, či proudění větru. Anionty v přírodě vznikají dvěma způsoby: energií ionizujícího záření, která vzniká ze zemské kůry a dále z kosmického záření, které směřuje k povrchu naší matičky Země. Oba tyto přírodní zdroje jsou odpovědné za přibližně 95 % ionizace ovzduší. Zbývajících 5 % pak připadá například fotosyntéze rostlin, písečným bouřím, hoření a dalším chemickým procesům.

Vliv lidské činnosti na ionizaci

Pokud bychom hledali největšího nepřítele ionizace, bude to lidská činnost. Pomyslnou první příčku by obsadil cigaretový kouř, který je schopen na sebe vázat velké množství záporných iontů a postupně je tak likvidovat. Druhá a třetí příčka je spojena s místnostmi, které jsou buďto nedostatečně větrané nebo klimatizované. I když máme pocit, že v parných dnech není nic lepšího nežli klimatizace, ve skutečnosti je klimatizovaný vzduch „očištěn“ od většiny zdraví prospěšných iontů. Čtvrté místo obsadily počítačové a televizní obrazovky, které mají za následek rychlejší zánik aniontů.

Iontová nerovnováha se podepisuje na lidském zdraví formou civilizačních chorob, alergií, respiračních potíží, ale i duševní nepohodou. To vše je důsledkem trvalého působení přebytku kladně nabitých iontů. Mnohdy si neuvědomujeme, kolika takovým faktorům se v běžném životě vystavujeme. Monitory, laserové tiskárny, televize, zářivky, smog, automobily a mnoho dalšího. Ať už chceme nebo ne, těmto vymoženostem moderní doby se v běžném životě prostě nevyhneme. Je tedy potřeba najít cestu, jak o naše zdraví pečovat.

Umělá ionizace za pomoci čističky vzduchu

Existují způsoby, které dokážou každý náš nádech zpříjemnit a zkvalitnit. Dobrým pomocníkem je čistička vzduchu s ionizátorem. Jedná se o přístroj, který do vzduchu vysílá záporně nabité ionty, jež na sebe vážou prachové částečky a předávají jim elektrostatický náboj. Díky náboji se začnou veškeré nečistoty shlukovat a stávají se z nich těžší částice. Větší objemnost zajistí, že tyto shluky nečistot snáze ulpí na elektrostatickém filtru čističky, který lze následně jednoduše otřít hadříkem.

Čističky s ionizátory jsou praktickým pomocníkem nejen v domácnostech, ale své uplatnění naleznou například i v kancelářích, v čekárnách a ordinacích lékařů, domovech seniorů nebo ve školách a školkách. Jejich ovládání a údržba jsou totiž velice jednoduché. Pocit voňavého vzduchu umocní také fakt, že si čistička hravě poradí i s nepříjemnými pachy.

Jak je to s ozónem?

Ozón je plyn, který se přirozeně vyskytuje na planetě Zemi, a to jak v okolí země do 50 km od zemského povrchu (stratosféra), kde chrání Zemi před ultrafialovým slunečním zářením, tak i v blízkosti zemského povrchu (přízemní ozón), kde může být pro lidi škodlivý. Není radno jej brát na lehkou váhu, jelikož může způsobovat různé neduhy jako jsou bolesti hlavy nebo podrážděnost oční a dýchací sliznice. V souvislosti s čističkami vzduchu se ho však opravdu bát nemusíte.

Napříč internetovými diskuzemi se objevují fámy ohledně nadprodukce ozónu způsobované ionizátory ovzduší. To však není pravda. U moderních čističek s ionizátorem je produkce ozónu naprosto zanedbatelná, což potvrzují i nezávislé laboratorní testy. Například u čističky Ionic-CARE Triton X6 dosáhla koncentrace ozonu 0,005 ppm, což je vysoce podlimitní hodnota. Dle české legislativy nesmí hodnoty koncentrace ozónu v životním prostředí překročit 0,05 ppm. Domácí ionizátory tedy nejsou zdraví škodlivé a hodnota produkovaného ozonu není vyšší než ta, která se běžně vyskytuje venku.

Zdroje:

Coptel, vzdělávací portál pro pedagogické pracovníky a žáky, Ionizace. [online]. [cit. 2021-11-28].
Dostupné z: https://coptel.cz/pluginfile.php/18009/mod_resource/content/1/ionizace.pdf

LAJČÍKOVÁ, A. Elektroiontové mikroklima. SZU.cz [online] Praha: Státní zdravotní ústav, 13. listopadu 2007 [cit. 2021-11-28].
Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/pracovni-prostredi/elektroiontove-mikroklima

SITAR, J. Vzdušné ionty a naše zdraví. In: MARKOVÁ, E., ed. Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí: sborník referátů ze semináře. Úpice: Hvězdárna v Úpici, 2006, s. 170 – 174. ISBN 80-86303-10-1.

SVOBODA, J.: Ions and their contribution for living space. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 2, pp. 189–198