Podcast o čističkách vzduchu Ionic-CARE na Rádiu Blaník

Rozhovor si můžete pustit kliknutím na obrázek níže:

Podcasty Rádia Blaník

Přepis rozhovoru o čističkách vzduchu s moderátorem Rádia Blaník Pepou Černým:

Čistička vzduchu, co to vlastně je? Já popravdě znám spíš ČOVku, tedy čističku odpadních vod. Ale co si můžeme představit pod pojmem čistička vzduchu?

Je to zařízení, které různým způsobem odstraňuje ze vzduchu poletující nečistoty. Já o čističkách vzduchu před 20 lety také nevěděl. Vyrůstal jsem na čistém vzduchu v Podkrkonoší, pak se přestěhoval do Pardubic a tam byl vzduch o dost horší. Takže jsem začal mít náběh na astma a ty moje pískající průdušky mě donutily to nějak řešit. Jenže čističky vzduchu byly tehdy dost hlučné, a to až tak, že se vedle nich nedalo usnout. Já jsem v té době shodou okolností odjel do New Yorku a v jedné vyhlášené prodejně, kde se natáčelo i několik filmů, tak tam vystavovali novou technologii čištění vzduchu. A tvrdili o ni, že tichounká jak vánek. Tak jsme se na ní zaměřili, otestovali a v roce 2005 jsme ji uvedli na český trh.

Takže jestli správně počítám, tak 19 let. To už je pořádná doba. Proč bych vlastně měl zachytávat prach a nečistoty, které ve vzduchu kolem nás běžně poletují? Nejsme na to za ty statisíce let evoluce už adaptovaní.

To je otázka. Jednak úplně nevíme, zda by ti naši prapředci nebyli docela rádi, kdyby tehdy mohli dýchat vzduch, v němž by bylo méně prachu a kouře. A jestli by se třeba nedokázali dožít vyššího věku. Ale určitě tehdy nevdechovali tolik zplodin ze spalování uhlí, neexistovaly saze z výfuků aut, nebyly koberce a úlomky mikroplastů a nezavírali se dobrovolně doma s chemikáliemi z nábytku a podlahových krytin.

Dobře, ale co imunita? Říká se, že tím, že se člověk snaží žít v až příliš čistém prostředí, tak o tu přirozenou imunitu přichází. Není právě tohle problém i čističek vzduchu?

Imunita se buduje spíš pobytem v kolektivech. Proto třeba děti získávají imunitu ve školkách a ve školách. A i my dospělí se přenosnými nemocemi nakazíme nejčastěji mimo domov. V zaměstnání, při sportu a společenských akcích. Takže ta teze, že o imunitu přicházíme doma, respektive, že bychom domácnost neměli tolik čistit od patogenů, abychom měli dostatečně trénovanou imunitu je trochu zjednodušená. Dá se na to podívat naopak tak, že alespoň doma si může naše imunita odpočinout a být o to připravenější na další pobyt v prostředí, kde je nejvíce namáhána. Mimo domov trávíme poměrně dost času a tam se určitě nedá hovořit o tom, že by to bylo sterilní prostředí.

To samé se vlastně říká i o alergiích! Že dřív, když si děti hrály venku, tak na alergie tolik netrpěly?

Ono to, že se na alergeny dá zvyknout, platí jen někdy. U někoho se opravdu dá snížit citlivost na alergen rozumným a regulovaným vystavením tomu alergenu. Ale co jednom pomůže, druhému může silně přitížit. A tu alergii zvýšit až na neúnosnou mez. No a ta moudra odkazující na životy předchozích generací… Tehdy kolem nás nebylo zdaleka tolik chemikálií. Nejedli jsme super upravené potraviny, nebylo v nich tolik éček, nepili z plastových lahví, neměli kolem sebe tolik měkčených umělých hmot. Všechny tyto látky mají na tu naši alergickou odezvu prostě vliv. Takže asi je spíš potřeba hledat opatření použitelné v současnosti, než se odvolávat na doby našich pradědečků. To je můj pohled. Mám několik známých s jarní pylovou alergii, vlastně i já ji mám, a proto vím, že je fajn se schovat do bezpečí domů k čističce a aspoň na část dne vysadit prášky. Nebýt utlumený. Neusínat s plným nosem a probouzet se bez opuchlých očí.

Jaké jsou mechanismy čištění vzduchu? A jaké zachytávají nečistoty?

Technologie čištění vzduchu v domácnosti jsou víceméně dvě hlavní. Při obou se ty nečistoty nasávají do přístroje a zachytávají na nějaké překážce. Do prostoru se pak vrací vzduch čistší. Jedny mají klasický bariérový filtr, kdy se prohání vzduch filtrem pod tlakem a pokud jsou filtry nové a kvalitní, mají téměř 100% účinnost. Protlačit vzduch skrz bariérový filtr, to dá ovšem trochu práci. Takže mají vyšší spotřebu elektrické energie, plus jsou hlučnější. Pak jsou čističky elektrostatické. Kdy ten vzduch kolem filtru rozpohybujeme ne ventilátorem, ale pomocí elektronového větru. Ty nečistoty se při průchodu kolem první elektrody nabijí statickou elektřinou a pak se přilepí na druhé elektrodě, což je elektrostatický filtr.  Tenhle proces je o hodně tišší a má mnohem nižší spotřebu elektrické energie. Zachytává všechny velikosti prachu včetně toho nejmenšího, tj. pod 2,5 mikrometru, ale i aerosoly, cigaretový kouř a pachy.

Dobře. Takže když mám doma čističku, přínosy už známe. Známe ty dvě technologie. Jaké jsou provozní náklady? Co cena?

To záleží na tom, co považujeme za náklady. Ceny čističek jako takových, aby tedy měly nějakou rozumnou účinnost, začínají kolem třech tisíců. Ale dostanou se i nad deset, dvacet tisíc. Ovšem nejedná se jen o cenu samotného přístroje. Je potřeba si spočítat kolik stojí provoz, když už ten přístroj chci používat denně. Někdy jsou provozní náklady už za rok vyšší než cena samotné čističky. Proto mám rád naše elektrostatické čističky Ionic-CARE. Pořizovací cena je do 4 tisíc. Spotřeba elektřiny minimální. Při nepřetržitém provozu stojí tak do dvou korun za den. A hlavně, náklady na nové filtry jsou nulové, protože se používá pořád ten samý.

Tak když už mám čističku vzduchu doma, jak se o ní pak starám? Co to ode mě vyžaduje?

Jak už jsem říkal. Buď kupuji, vyměňuji a vyhazuji filtry. Nebo u elektrostatické čističky jednou týdně, to záleží podle znečištění ovzduší, se na filtr podívám. Množství těch nečistot je okem jasně vidět. Všechny ty nečistoty z filtru pak jen otřu ubrouskem, vrátím ho do čističky a pokračuji dál.

A kolik vyčištění ten elektrostatický filtr přežije?

Pokud ten filtr čistím správně, nedřu ho třeba drátěnkou, tak nekonečně. Máme mezi zákazníky přístroje, které běží nepřetržitě 16 let. Pořád s jediným filtrem.

A tím se dostáváme k servisu. Elektronový vítr, elektrostatický filtr, to mi zní jako dost citlivá zařízení. Je dostatečně odolné? Nemusím kolem něj chodit po špičkách? Co když se mi čistička rozbije?

Ta technologie není nijak křehká a je navíc dobře chráněná uvnitř přístroje. Takže z toho není třeba mít strach. Ale kdyby se přeci jen něco porouchalo, třeba přístroj spadl z výšky nebo vznikla závada na elektronice, my v servisu máme šikovný kluky. Náhradní součástky držíme i na dřívější modely, takže dokážeme opravit všechno. Ta spolehlivost je na úrovni japonských značek.

Tak nějakou slabinu ty přístroje musí mít?

Nevnímám to jako slabiny. Jak už jsem říkal, jsou tu rozdíly v samotné technologii čištění vzduchu. U jedněch čističek musíte kupovat filtry, mají až 4x vyšší spotřebu elektřiny a jsou podstatně hlučnější. Rozdíl je klidně 30 dB, což není málo. Ale s nově koupeným filtrem mají účinnost i přes 99 procent. Naše elektrostatické čističky Ionic-CARE jsou tak tiché, že je neuslyšíte ani v ložnici, filtry nemusíte dokupovat, máte násobně nižší provozní náklady a účinnost čištění je 96 procent. Takže kdybych měl doma někoho s velmi nízkou imunitou, třeba onkologického pacienta, pak bych nehleděl na náklady a hlučnost a snažil se dostat čistící výkon na maximum. Pokud bych chtěl v horizontu mnoha let snižovat prašnost, ulevit alergikovi, chránit dlouhodobě své plíce před polétavých prachem a patogeny, pak bych na náklady určitě koukal a 96% účinnosti by byla naprosto dostačující.

Kolik? Jaké jsou ty úspory v číslech?

To může být i několik tisíc ročně. Pojďme počítat. Jeden kvalitní bariérový filtr stojí i přes tisíc korun. Měnit byste ho měli obvykle 2x do roka. Někdy i 4x. Spotřeba elektřiny klidně i 40W, což při nepřetržitém provozu přijde na třeba 10 Kč za den. 300 korun za měsíc. U elektrostatické čističky Ionic-CARE je to o hodně méně! Náklady na filtr jsou nulové. Ten se nevyhazuje a používá se pořád dokola. A spotřeba elektřiny je třeba až 5x nižší. Takže tak 2 koruny denně při trvalém provozu. Za měsíc 60 korun. Max.

Letos nám pylová sezóna začala o dost dříve než jindy. Za jak dlouho mi čistička vzduchu uleví od kýchání a rýmy?

Od spuštění čističky přichází úleva docela rychle. My máme u čističky Ionic-CARE změřeno, že do 90 minut se množství polétavých nečistot snížilo o 90% a po 3 hodinách prakticky k nule. Speciálně na pyly, což jsou částice, které se ochotně elektrostatisticky nabíjejí, funguje Ionic-CARE skvěle.

Ok. To máme pyly. Ty se k nám domů dostávají otevřenými okny, větráním nebo si je přineseme na oblečení. S čím dalším nám čistička pomůže? Jaké další nečistoty doma máme?

To asi netušíte, co všechno se dá při pohledu do mikroskopu na filtrech najít. Hodně často jsou to spory plísní. Lidi posmrkávají, pokašlávají, léčí se s kde čím a nemají tušení, že třeba za skříní nebo pod tapetou mají plíseň. Pak saze z kamen, ze sporáků, různé chemikálie, alergeny z roztočů v matracích, zvířecí chlupy, cigaretový kouř a různé úlomky plastů z koberců a potahů. Co si málo uvědomujeme, v jakém množství nám do interiérů proniká polétavý prach z venku. Třeba zplodiny z výfuků aut, kouř ze sousedova komína. A to nemusíme ani větrat. Stačí, když pustíme digestoř v kuchyni, ventilátor v koupelně, nebo když doma hoří kamna nebo karma. Tím podtlakem si nasajeme domů desítky tisíc litrů vzduchu odněkud zvenčí. Navíc nelze fungovat bez větrání. Větrat je prostě potřeba.

Pořád řešíme funkčnost. Ale pojďme také na design. Do jakých interiérů se čistička hodí?

Čistička Ionic-CARE, troufám si říci, se hodí do jakéhokoliv interiéru. Trvale máme 4 barvy, takže si můžete zvolit tu nejvhodnější. Bílou perleťovou, tu si vybírají často i lékaři do čekáren a ordinací, stříbrná metalíza, to je takový univerzál, matná černá je moderní. A máme i dekor dřeva. Ten se hodí třeba na chalupy nebo do interiérů laděných rustikálně.

Dekor dřeva? Ten nebývá u elektropřístrojů moc obvyklý?

To je pravda. My jsme ho původně ho měli jen jako limitovanou edici, ale lidi si ho oblíbili natolik, že jsme ho v nabídce ponechali natrvalo. Ten dřevěný dekor vzniká technologií waterprintu. Což je zčásti ruční práce. A každá čistička je tak trochu originál. Má jiné letokruhy a kresbu dřeva.

Limitovaná edice, to na mě vždycky působí tak, že vy obchodníci máte toho zboží na skladě málo. Tak co to ve skutečnosti znamená?

Vlastně máte pravdu. Každý rok necháváme zákazníky hlasovat o barvě, kterou by si přáli. Měli jsme šedou, modrou, zelenou, béžovou i zlatou. Zkrátka, co si lidé vyberou. A vyrobíme je v omezeném množství. Teď máme hned dvě najednou. Bleděmodrou a růžovou.

Vy už jste zmínil hodně těch zdravotních přínosů čističek vzduchu pro zdraví. Ale který z nich považujete za ten úplně největší?

Asi je potřeba si uvědomit to, že každý z nás vdechne ročně kolem 5 miliónů litrů vzduchu. Takže za život ho plícemi proženeme 270 tun. A z toho nám v plicích zůstane v průměru 1,5 kilogramů špíny. 1,5 kilogramů nečistot, které už nikdy nevykašleme. Zaseknou se ve tkáních nebo zůstávají hluboko v plicních sklípcích. Jsou tak malé, že se dostávají dokonce i do krevního oběhu a doputují třeba až do mozku. A tyto nečistoty usazené v plicích přinášejí s vyšším věkem zdravotní problémy. Snižují třeba kapacitu plic, způsobují různé nemoci, včetně několika druhů rakoviny. V čem tedy vidím přínosy čistého vzduchu pro zdraví? Je to stejné jako s jídlem a pitím. Čím kvalitnější potraviny si budu dopřávat, tím pravděpodobně budu zdravější. U čistšího vzduchu je ta výhoda, že to nevyžaduje žádné velké úsilí. Nemusím složitě vybírat a vařit jídla z bio surovin, nemusím si hlídat nutriční tabulky, prostě doma jen zapnu přístroj a on mi s čistým vzduchem ve vší tichosti pomůže sám.

Já vím, že nejste doktor, ale co považujete za největší nebezpečí pro plíce?

No jak jste říkal, doktor nejsem. Ale tu problematiku sledujeme dlouhodobě a důkladně. Takže si dovolím názor. Když pominu rizika vdechování cigaretového kouře, s čímž čistička pomůže jen těm nekouřícím, tak velmi zhoubné a přitom opomíjené a tolerované je vdechování benzopyrenu vznikajícího při spalování uhlí. To, co se někdy valí z komínů, je taková pomalá vražda sousedů. A pak je to vdechování mikroplastů. Že azbest ničí plicní tkáň tím, že se vdechnuté mikroskopické úlomky zapíchnou do plicní sliznice, dlouhodobě ji zraňují, až tím vyvolají bujení, to už víme. Ale málo známé je to, že k něčemu podobnému dochází při vdechování mikroskopických úlomků umělých vláken z koberců. Po nich se přitom klidně plazí už mimina. Takové úlomky se uvolňují i ze záclon, z oblečení v sušičkách. Sice se na to už začíná upozorňovat, ale teprve čas ukáže, zda to není větší problém, než si teď připouštíme. Ty špičaté mikroplasty na filtrech nacházíme neustále. Tak aspoň, když jsou zachycené na filtrech, budeme jich mít míň na plicích.

Kdo je takovým nejtypičtějším zákazníkem? Kdo si nejčastěji kupuje čističky vzduchu? Jsou to astmatici nebo alergici?

 Já bych si troufnul říct, že to jsou spíš čerstvé babičky, které kupují čističky svým dcerám k malým vnoučatům. To asi nejčastěji. Plus alergici, co víme. Protože na ty pylové alergie ta čistička opravdu funguje a pomáhá velmi rychle a velmi dobře.

A když mám řekněme padesátimetrovou místnost, tak za jak dlouho jí ta čistička úplně vyčistí? Dá se to spočítat vůbec?

Tak to samozřejmě záleží na tom, kolik a jakých nečistot v té místnosti je. Stupně výkonu má čistička tři. A na plný výkon, tu padesátimetrovou místnost, míněno 50 čtverečních metrů podlahové plochy, vyčistí tak za hodinu, hodinu a půl téměř k nule.

To je fofr. Já vám moc děkuju za tohle povídání a mějte se hezky.